V manželství jde o život

08.10.2014 13:02

   Včera jsme byli s chlapečkem v kině na filmu Zmizelá. Před odchodem z domova se ve mně spustila již standardní emoční bouře, protože kurňa NEMÁM CO NA SEBE!! Moje staré dobré džínsy už na sebe nedostanu, sáčka co se dají tak dobře kombinovat nezapnu… a nemluvě o tom, že mi ze všeho lezou kozy a já je musím neustále nenápadně umravňovat. Zkrátka nutně potřebuji na nákupy, ale 1) nemám sponzora; 2) nemám náladu na davy lidí; 3) nesnáším, když se musím 100x točit v kabince; 4) nemá to cenu nakupovat, když můžu ještě narůst do obřích rozměrůů. Ach jo:( Takže jsem si čumějíc do skříně prošla tyto čtyři body, hodila na sebe to co vždycky a jelo se.

   Ještě před kinem jsme skočili na skok do obchodu, kterému jsem se až doposud vyhýbala, respektive mě nikdy nenapadlo se podívat alespoň do výlohy. Ovšem teď? Co na tom, že mají v H&M novou kolekci a ty podzimní kabátky vypadají fakt parádně, v Reservedu ještě pořád frčí nějaké výprodeje, no a co…jáá jdu do Pompa. Teda ale řeknu vám, ještě jsem neabsolvovala nějaký velký nálet do míst, kde se specializují na věci pro ty úplně nejmenší. Ale asi to ještě nějaký čas budu odkládat. V Pompu měli víc jak půlku obchodu zaměřenou na hračky, a pak část na to co nás zajímalo. Ovšem já byla v koncích hned u prvního regálu. Jako proč do prdele musí být všeho tolik?? V tom regálu měli převážně lahvičky se savičkami, dudlíky, a pak takové ty tunning věcičky, které nikdo nepotřebuje, ale každý si je chce koupit. No zkrátka regál jako kráva a jako vyber si něco. Každá značka měla samozřejmě svoji část a já jen očima jezdila sem tam, a pak se zoufalým pohledem koukla na chlapečka, který byl ještě víc vypleskaný než já a prohodila: „Tak asi jdeme, ne?“. 

V kině jsem se rozladila ještě víc, protože film má začít v osm a půl hodiny člověk čumí na posraný reklamy. Jako by nestačilo, že jsou na YouTube nebo na CSFD. Během reklam jsme sežrali všechny moje kabelkové zásoby (no hlavně mi neříkejte, že si pokaždé kupujete ta předražená cukrátka tam u nich), a pak po celý film sušili huby. No a teď k filmu... pozor je to tak trochu spoiler. Já už četla knížku od Gillian Flynnové a chlapečkovi jsem knížku samozřejmě detailně převyprávěla. Oba jsme tedy věděli, o co tam jde, ale i tak byl film skvělej. Knížka je samozřejmě vždycky o dost detailnější, ale baví mě srovnávat postavy, jak je vybral režisér a jak jsem si je v mé fantazii představovala já. Lidi odcházeli z kina vykulený, na některých bylo vidět, že to prostě nepobrali. Chlapeček se na mě podíval a povídá: „Budu si muset dávat větší pozor, když vidím co zhrzená a podvedená manželka dokáže.“ Frajerka to prostě na nevěrníka ukoulela dokonale, chudák vůbec netušil co se kolem něj děje. Já jako velká fanynka seriálu How I met your mother musím říct: „Chudák Barney.“ Podřízla ho tam jak prase na porážce a při tom na něm ještě rajtovala divoška. Ale z druhé strany, takový orgasmus už určitě nezažije! Haha…

   No zkrátka, my ženy jsme nevyzpytatelné, tajemné a hlavně… nikdo občas neví, co se nám v těch naších slepičích mozečkách odehrává. V manželství jde o život! Chlapečkovi nezbývá, než mi zůstat celý život věrný:)).

 

Těším se příště…